mapa MAS Společná CIDLINA ... i náš kraj je kraj pohody

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > MAS > Seznam obcí

 Mapa území

Území MAS Společná CIDLINA zahrnuje 36 obcí a 2 města. Všechny obce a obě města vyslovily souhlas se zařazením svého správního území do území působnosti MAS Společná CIDLINA.

Image Map Ohnišťany Šaplava Myštěves Petrovice Králíky Smirady Skřivany VInary Žlunice Sekeřice Hlušice Starý Bydžov Sloupno Kobylice Prasek Nový Bydžov Humburky Zdechovice Babice Barchov Měník Zachrašťany Lužec nad Cidlinou Nepolisy Mlékosrby Kosice Kosičky Káranice Chudeřice Stará Voda Písek Nové Město Chlumec nad Cidlinou Lišice Lovčice Převýšov Olešnice Klamoš

Přehled obcí na území MAS

Stručný přehled všech obcí zařazených do území MAS Společná CIDLINA najdete ZDE.

Babice

Babice

Směrem na severozápad k Barchovu stávalo v minulost tvrziště, jehož vodní příkop je dosud znatelný. Místně se zde říká Vlčí hrad. Majitelé tvrze byli vladykové z Babic a z nich se jako první v písemných pramenech objevuje v letech 1363-1375 Matěj z Babic. Kolem roku 1400 se jeho syn, řečený House, přestěhoval do Boharyně. V roce 1414 drželi babický statek farář Zdislav z Kratonoh a bratří Pešíkové z Babic.

Během husitských válek ves zpustla a byla přikoupena k panství Nechanice. Před rokem 1541 přešla do vlastnictví Pernštejnů, a ti ji připojili k panství chlumeckému. Chlumecký urbář ji v roce 1571 označuje jako ves znovu vyzdviženou.

Významná historická památka v obci je novorománský kostel sv.Petra a Pavla vybudovaný v letech 1837-1843 na místě původního dřevěného kostela. Zařízení z původního dřevěného kostela bylo přestěhováno do nového a pochází z konce 17. století. Věž kostela je vysoká 46 m a působí jako krajinná dominanta obce.

Jméno Babice znamenalo původně obec babiců – lidí Bábových. V minulosti byly Babice Velké a Malé. V obci žije 216 obyvatel.

Tel.: 495 444 321, e-mail: ou.babice@iol.cz, www.ou-babice.cz

Barchov

Barchov

První zmínka o obci Barchov je z roku 1355. Název vznikl z osobního jména Barech a přivlastňovací přípony -ov. Nejstarší budovou v obci je barokní zámek, postavený v roce 1737 Kryštofem Norbertem Voračickým z Paběnic. Mikuláš z Barchova založil roku 1412 kapli sv. Máří Magdaleny na Pražském hradě. Dalšími památkami jsou sochy sv. Josefa, sv. Františka Xaverského a sv. Nepomuckého. Zajímavou památkou je také cihlová zvonička se zvonem z roku 1777.

Významnými mezníky v historii Barchova bylo vyplenění zámku roku 1777, popsané v románu Václava Kaplického “Smršť” a obrovský požár obce v roce 1916. V obci se nachází pět rybníků odtékajících do Barchovského potoka. V obci žije 248 obyvatel.

Tel.: 495 444238, www.barchov.cz, e-mail: vlachy@barchov.cz

Hlušice

Hlušice

Archeologické nálezy potvrzují osídlení krajiny již v době 4.století před naším letopočtem. Ve středověku stávalo v obou vsích několik panských dvorců. První písemný záznam o dnešních Hlušicích pochází z roku 1322. Albrecht Kapoun, který postavil v Hlušicích tvrz, byl v letech 1557 až 1569 purkrabím Pražského hradu a později purkrabím Hradeckého kraje.

Přestavbou zchátralé tvrze, někdy na přelomu 17. a 18. století, vznikl ranně barokní zámek. V roce 1817 byla postavena dvoupatrová budova školy čp.51 - dnešní obecní úřad. Ve starém zámku za války o bavorské dědictví bydlel v roce 1778 po šest týdnů císař Josef II. V roce 1749 byla v parku postavena zámecká kaple. Po opravě v letech 1902-1903 byla přeměněna na nynější kostel sv.Václava (v roce 1903 proběhla po ukončení oprav slavnost).

Prvotní název obce byl Hlušce a pravděpodobně znamenal ves hluchých lidí (hlušců), případně jako ves lidí Hlušcových. Součástí obce Hlušice jsou Hlušičky, jejíž historie je zmapována od roku 1385. V obci žije 729 obyvatel.

Tel.: 495 483 416, www.hlusice.com, e-mail: obec.hlusice@tiscali.cz

Humburky

Humburky

První zmínka o obci pochází z roku 1359, i když nález dvou žárovišť popisuje osídlení již v mladší době kamenné. Název obce je nejspíš z německého jména “Homburk” (na vysokém hradě) a bylo k nám přeneseno. V minulosti zde stávala středověká tvrz . Na začátku sedmnáctého století byly Humburky rozděleny na dvě části : 1. díl s tvrzí držel od roku 1615 až do konfi skace v roce 1627 Adam Kašpar Vančura z Řehnic a 2.díl se statkem byl v té době v majetku Vratislavů z Mitrovic. Poté se majitelé často střídali. Po několika desetiletích koupili Humburky Richtrové. V roce 1867 vystavěl v Humburkách Ferdinand Richtr, pozdější šlechtic z Burgbrückenu, na místě bývalého barokního zámečku nový zámek.

Škola byla postavena v roce 1898. V roce 2000 u příležitosti setkání rodáků byla vysvěcena znovuobnovená kaplička sv.Salvátora (boží muka) na rozcestí ke Koláči a byla odhalena pamětní deska občanům obce Hamburky, obětem světových válek. V Humburkách je Domov důchodců POHODA. V obci žije 326 obyvatel.

Tel.: 495 493 536, www.humburky.cz, e-mail: obec.humburky@quick.cz

Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou je starobylé město východních Čech na soutoku řeky Cidliny s Bystřicí. Okolní krajina je mírně zvlněná, střídají se zde louky, lány obilí nebo ovocné sady s rozsáhlými lesy a rybníky. Zeleň, která zaujímá i značnou část uvnitř města, dává městu přezdívku “Město v zahradách”.

Nejstarší zprávy o městě jsou dochovány z 12. století. Od roku 1611 je život města spojen se šlechtickým rodem Kinských. Jejich sídlo, zámek Karlova Koruna, postavený v letech 1721–1723 podle plánů jednoho z nejvýznamnějších architektů českého baroka Jana Santini - Aichela, je dominantou města a okolí.

Mezi nejvýznamnější osobnosti města patří V. K. Klicpera (zakladatel české veselohry), Jaroslav Goll (historik, básník, překladatel), Jan Říha (pomolog), Berta Kinská (v roce 1905 poctěna Nobelovou cenou míru) a Mistr Bartoloměj Klaret de Solencia (slovníkář a učitel).

Do historie se město zapsalo porážkou selské rebelie v roce 1775, kdy byli vzbouření sedláci nahnáni císařským vojskem do Velkochlumeckého rybníka. Dodnes ji připomíná Památník selských bouří stojící východně od města na malém návrší řečeném Skalka.

Nejstarší stavební památkou je bývalý farní, později hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Byl postaven roku 1134 v románském stylu, později přestavěn ve stylu gotickém. Jeho původní podoba je zachována ve znaku města.

Klicperovu náměstí dominuje gotickorenesanční kostel sv. Voršily, postavený za vlády Pernštejnů. Ve východní části chlumeckého náměstí se tyčí Mariánský sloup, který nechal postavit v roce 1710 Václav Norbert Kinský na počest vítězství císaře Josefa I. a jeho spojenců nad Ludvíkem XIV. o španělské dědictví. Severně od náměstí se nachází bývalý klášter Loreta, nyní sídlo městského muzea.

Město má 5324 obyvatel a místní části Kladruby, Lučice a Pamětník.

Tel.: 495 485 318, www.chlumecnc.cz, e-mail: knihovna@chlumecnc.cz

Chudeřice

Chudeřice

První písemná zmínka o obci Chudeřice pochází z roku 1318, kdy jsou zapsány do Zemských desek zemanovi Všeslavovi ze Zachrašťan. Další zmínka pochází z roku 1386, kdy vesnice patřila ke zboží přestavlckému a jejím majitelem byl Unka z Přestavlk. Spolu s opuštěnou tvrzí v Přestavlkách přešla obec Chudeřice v polovině 16.století do majetku rodu pánů z Pernštejna a byla přičleněna k panství Chlumec nad Cidlinou. Zde setrvala až do ukončení roboty v roce 1848, kdy se přičlenila k obci Káranice, od roku 1913 je samostatnou obcí.

V původním názvu obce jde o čelední jméno vsi lidí Chuderových, které vzniklo z podstatného jména chuděra, chudák a z přídavného jm. chudý. V obci žije 209 obyvatel.

Tel.: 495 499 535, e-mail : chuderice@worldonline.cz, www.chuderice.cz

Káranice

Káranice

Prvním držitelem obce byl v roce 1297 Všeslav ze Zachrašťan. Po něm přešla do majetku zemana Čeňka Šestáka a poté na jeho syna Jana. V 15. století patřila Káranice s několika sousedními obcemi Unkovi Přestavickému, Dobřanovi z Kochovic a Vaňkovi Kovalcovi. Až do zániku feudálního řádu v polovině 19. století byla obec připojena k chlumeckému panství. Panství bylo pak převedeno do majetku královské koruny a v roce 179O dovolil císař Josef II. rozdělit velké statky a do nich usídlit přistěhovalce.

Původ jména obce povstalo příponou -ice ke slovu káraná. Bylo přezdívkou vesnice kterou vrchnost vystavěla, aby do ní byli usídleni poddaní za trest. V obci žije 195 obyvatel.

Tel.: 495 499 521, e-mail: karanice@seznam.cz, www.karanice.cz

Klamoš

Klamoš

Dobu založení obce Klamoš nelze přesně určit. Uprostřed obce stávala tvrz, na níž se roku 1356 připomíná vladyka Heřman. Jeho nástupci byli např. Jan Šerec, Půta, Neplach z Klamoše, bratři Jan a Maršov z Ostrova. V roce 1429 seděl na tvrzi Jan Tvaroh, jenž prodal zboží Milotovi z Všejan. Jeho syn Jan ho pak přepsal své manželce Johance z Horky. Od roku 1521 se počítala Klamoš k panství chlumeckému a tvrz již nebyla obývána.

Původ názvu Klamoš bylo zprvu nejspíše příjmení domácího usedlíka a vzniklo ze slova klamati. Součástí obce Klamoš je osada Štít. V obci žije 398 obyvatel.

Tel.: 495 486 105, e-mail: klamos@iol.cz, www.klamos.cz

Kobylice

Kobylice

Kobylice jsou jedním z nejstarších sídel okresu Hradec Králové. První zmínka o obci pochází z roku 1086, kdy Kobylice patřily svatojiřskému klášteru v Praze. Další zmínka o obci je z roku 1393 v novobydžovské Knize svědomí. V archivních záznamech se dočteme, že po třicetileté válce byla obec zpustošena. Roku 1676 byla obec prodána řádu Benediktů v Broumově. Ti osadili obec německými osadníky (viz tereziánský katastr z roku 1713) a zřídili u vsi Nový dvůr. Tento dvůr byl roku 1786 rozparcelován a na pozemcích byla založena nová obec Opatov, která je součástí obce Kobylice.

Název obce pravděpodobně vznikl zdrobňující příponou -ice. Jiné zdroje uvádějí, že jméno dostala od jílovité půdy kobylnice. V obci žije 200 obyvatel.

Tel.: 495 441 881, www.kobylice.cz, e-mail: kobylice@volny.cz

Kosice

Kosice

V roce 1318 byli držiteli Kosic vladykové Budislav Bernát a Hroznata. Zapsali se do dějin častými spory se svými sousedy, jimž zpúsobili mnoho škod a od kterých si museli nechat ledasco líbit. Ve 14.století se střídalo mnoho majitelů vesnice, za zmínku stojí Bohuněk z Kosic, který se účastnil Čáslavského sněmu. Začátkem 16. století přešli Kosice k panství chlumeckému.

Jméno Kosice je čeledního druhu a znamená ves lidí kosových. V obci žije 329 obyvatel.

Tel.: 495 499 456, www.kosice.cz, e-mail: kosice@iol.cz

Kosičky

Kosičky

První písemná zmínka o vsi Kosičky je z roku 1369, kdy obec držel Čeběk z Přestavlk, ale archeologické nálezy potvrdily, že obec existovala již mnohem dříve. Z minulosti se zachoval Třešický rybník o rozloze 70 ha. Již v roce 1889 zde byla postavena jednopatrová dvoutřídní školní budova a v roce 1939 kulturní dům. V něm má své sídlo obecní úřad, pošta a knihovna.V obci se nalézá také řada roubených a zděných venkovských chalup.

Název obce - menší Kosice, odvozeno od kosice, tj. vsi lidí Kosových. Kosičky leží v úrodné krajině při břehu řeky Bystřice. Okolí obce skýtá vodní plochy ke koupání, rekreaci a rybaření. V obci žije 352 obyvatel.

Tel.: 495 499 425, www.kosicky.cz, e-mail: obec.kosicky@volny.cz

Králíky

KrálíkyPrvní písemná zmínka o obci Králíky pochází z roku 1635, kdy ji držel Jan Weighart z Herberštejnu. Jeho potomci ji roku 1686 prodali Broumovskému klášteru a od té doby byly Králíky připojeny k velkostatku ve Sloupně. Broumovští benediktýni osídlili obec německými přistěhovalci ze svých statků v pohraničí. V roce 1775 za Raabovy reformy vysušili benediktýni pět rybníků v okolí obce a získanou půdu rozdělili mezi bezzemky.

O původu jména obce jsou dva možné výklady: první ves Králíků (rodiny Králíkových), podle druhého pochází od toho, že v okolí obce se vyskytovalo hodně králíků divokých. K obci Králíky patří další části : Chmelovice, Podoliby a Řehoty. V obci žije 398 obyvatel.

Tel.: 495 493 830, http://ou.kraliky.info/, e-mai: ob.kraliky@worldonline.cz

Lišice

Lišice

První historická osobnost je v roce 1396 vladyka Ješek z Lišic. Po něm je uváděn kněz Petr z Lišic a Bartoš z Lišic . Václav z Lišic držel v roce 1410 statek sám a měl vlastní heraldiku - stříbrný hák v červeném poli. Po husitských válkách vznikl spor o lišické zboží mezi církví a králem Jiřím z Poděbrad, který nebyl nikdy vyšetřen.

V roce 1545 přešlo lišické zboží do rukou Viléma Kostky z Postupic, který je připojil k chlumeckému panství. Jméno obce vzniklo z původního tvaru Lišce jako ves lišců. V obci žije 188 obyvatel.

Tel.: 495 486 428, http://www.lisice.eu/, e-mail: ou.lisice@seznam.cz

Lovčice

LovčiceJméno obce Lovčice představuje ves lidí Lovkových.Toto příjmení vzniklo z obecného jména lovec. Bohaté okolní lesy tuto domněnku potvrzují.

Historické záznamy o Lovčicích sahají do roku 1299, kdy vesnice náležela k panství hradišťskému a žiželickému. Ve vsi stávala dřevěná tvrz, na níž se v letech 1355–1377 připomínají bratři Heník a Přibik z Jikve. Tvrz ležela na mírném návrší, kde se říká “na Pekelnici”, což dokazují zbytky základů a různé předměty, které zde byly nalezeny. Tvrz byla chráněna rybníky a snad i bažinami, které se kolem dokola prostíraly. Posledním známým majitelem Lovčic byl v roce 1484 Bohuněk ze Stránovic. Po něm připadla část obce k panství slibovickému a část k chlumeckému. Tvrz pozbyla svého významu, pustla a zanikla nadobro. Roku 1697 dne 25. července byly ves, dvůr a kostel připojeny k chlumskému panství Kinských.

Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje, který byl před rokem 1988 zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. K 1. 1. 2008 žilo v obci 639 obyvatel.

Tel. 495 498 460, e-mail: lovcice.ou@tiscali.cz, www.lovcice.eu

Lužec nad Cidlinou

Lužec nad Cidlinou

První písemná zmínka o obci pochází z r.1325, kdy je zmiňován vladyka Slavibor z Lužce. Z pozdějších majitelů připomeňme pány z Landštejna, Postupim, Pernštejna a rod Kinských. Do dnešních dnů pojí obec se středověkem její rozvržení do tzv. lánové vsi. Každého zaujme přímá centrální cesta s prostorným okolím. Tato úprava je dílem starostů na konci 19. století.

Lužec byl a je ryze zemědělskou obcí. Jasnou dominantu obce tvoří stavba kostela sv. Jiří z roku 1872. Ve stínu stromů stojí pomník obětem I.světové války /1928/, pomník J.Husa /1931/, kaplička Panny Marie, socha sv. Linharta, kterou roku 1845 obdržel od hraběnky Anežky Kinské tehdejší lužecký farář Josef Pařízek. Socha je navržena na kulturní památku. Původně socha stávala v klášterní zahradě chlumecké “Lorety”.

Jméno obce je odvozeno od slova luh-vlhký les. V obci žije 504 obyvatel.

Tel.: 495 482 103, www.luzecnadcidlinou.cz, e-mail: obec.luzec@quick.cz

Měník

MěníkUzemí obce Měník bylo osídleno již od dávných dob. Dokladem starobylosti osídlení je v roce 1888 odkryté rozsáhlé pohřebiště lidu popelnicových polí slezského typu. Roku 1599 zakoupilo dvůr se všemi polnostmi, vesnicí a poddaným lidem město Nový Bydžov od Martina Měnického z Červené Vsi (Červeněvsi).Měničtí nevolníci se zúčastnili velkého povstání v roce 1775 a přiměli novobydžovské radniční pány k rozparcelování místního dvora. Stali se již v osmdesátých letech 18. století vlastníky půdy, přestali robotovat a jejich pracovní povinnost byla převedena v peněžitou reluici, kterou platili do roku 1848. Původní jméno obce znělo Měnín. Teprve koncem 15. století se počíná objevovat dnešní tvar Měník a to od slovesa míniti (staročeský mieniti). V obci žije 58O obyvatel.

Tel.: 495 493 851, www.menik.cz., e.mail: ou.menik@worldonline.cz

Mlékosrby

MlékosrbyPodle polohy lze usuzovat, že počátek obce je možno hledat kolem mlýna, odkud se osídlení postupně šířilo směrem k lesu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1343. V obci stávala tvrz, která v letech 1375 - 1383 patřila Janu Šestákovi z Přestavlk. Roku 1528 prodal Václav Bořek z Dohalic ves Mlékosrby Vojtěchu z Perštejna, který ji připojil k chlumeckému panství.

V roce 1709 byl založen farní kostel, zasvěcený sv.Filipovi a Jakubovi. U kostela stojí hrobka rodu Kinských. V srpnu 1861 pobývala v lázních u Jelínků Božena Němcová.

Název obce vznikl od vsi mlékosrbů, lidí kteří srbí, srbají, srkají mléko, podobně jako Mlékojedy, Máslojedy. Obec má 244 obyvatel.

Tel.: 495 497 434, www.mlekosrby.cz/, e-mail: obec.mlékosrby@seznam.cz

Myštěves

Myštěves

První písemná zmínka o obci je z roku 1365. Název obce vznikl z původní podoby Myslčeves-Myslíkova ves - zjednodušením na Myštěves. Severně od obce se na kraji Břišťanského lesa nachází Blažkovický hrad. Nedaleký novodobý zámek s mansardovou střechou je obklopen oborou a nyní tvoří součást golfového areálu.

V Myštěvsi najdeme různé aktivní spolky a více než třetina domů slouží k rekreaci. V obci bydlí 18O obyvatel.

Tel.: 495 496 115, www.mysteves.novobydzovsko.cz, e-mail: mysteves@volny.cz

Nepolisy

NepolisyKatastr obce Nepolisy byl podle archeologických nálezů osídlen již na přelomu našeho letopočtu. První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1299 . Před rokem1359 zeman Tas ze Skuhrova postavil na území obce tvrz, která zanikla počátkem 16.století. Po husitských válkách patřily Nepolisy pod pernštejnské panství a v 17. století je i s chlumeckým panstvím koupil rod Kinských ze Vchynic, kterým Nepolisy patřily až do zrušení roboty.

Dominantou obce je pseudorománský kostel zasvěcený svaté Máří Magdaléně. Původně se Nepolisy nazývaly Lepolisy podle lepých lesů, které pokrývaly celou oblast.

Nepolisy jsou sídlem mikroregionu Cidlina a sdružení MAS - Společná CIDLINA. Další části obce jsou Luková, ve středověku malá tvrz obehnaná vodním příkopem, močálem a loukami. Ze Zadražan pochází Václav Vacek, známý pomolog (višeň Vackova). V obci žije 905 obyvatel.

Tel.: 495 497 234, www.nepolisy.cz, e-mail: nepolisy@volny.cz

Nové Město

Nové Město

Zápis Viléma Kostky z Postupic z roku 1545 připojuje Nové Město k chlumeckému hradu jako jeho předměstí. Po třicetileté válce se obec přesunula z původního návrší k východu. Při selské rebelii v roce 1775 se na vyvýšenině Skalka spojili vzbouřenci, aby udeřili na chlumeckou vrchnost. Zradou a nezkušeností podlehli dragounům.

Původní vesnice se údajně podle některých zdrojů jmenovala Domašovice. Po jejím vyhoření lidé vystavěli novou s novým jménem Nové Město. V obci žije 395 obyvatel.

Tel.: 495 486 042, www.obecnovemesto.cz, e-mail: obunovemesto@c-box.cz

Nový Bydžov

Původně královské město připomínané poprvé v pramenech v roce 1305 bylo založeno při řece Cidlině na pravidelné geometrické osnově. Střed města tvoří náměstí s pravoúhlým vyústěním čtyř hlavních a osmi vedlejších ulic. Toto území je vyhlášeno památkovou zónou. Z počátku 14. století se dochoval gotický kostel sv. Vavřince. V roce 1569 se Nový Bydžov vykoupil z poddanství a stal se královským věnným městem. Ozdobou náměstí je od roku 1865 novogotická radnice a barokní sousoší mariánského morového sloupu. V jižní časti města za hradbami byl v roce 1520 založen židovský hřbitov, který je třetí nejstarší v Čechách.

Nový Bydžov

Nový Bydžov je rodištěm řady významných osobností, např. rektora pražské university a historika Marka Bydžovského z Florentina, Josefa Němce-českého vlastence a manžela Boženy Němcové a mnoha dalších. Významnou uměleckohistorickou hodnotu mají sbírky Městského muzea v secesní budově bývalé spořitelny např. obrazy Petra Brandla a sochy Václava Kudery Křapíka.

K Novému Bydžovu patří další obce: Stará a Nová Skřeněř, Žantov, Vysočany a Skochovice, které tvoří jeho místní části. Celkem má 7160 obyvatel.

Tel.: 495 703 911, e-mail: mesto@novybydzov.cz, www.novybydzov.cz

Ohnišťany

Ohnišťany

Krajina v okolí vsi byla osídlena již v prehistorické době. Dokazují to hroby skrčenců, odkryté na pozemcích Strachova. Ve 14. století se ve vsi nacházela středověká tvrz - sídlo zemanů z Ohnišťan. V roce 1462 přešla vesnice do rukou Jana z Perštejna. V roce 1560 připadla ves České koruně a komorním panstvím zůstala až do vlády Marie Terezie. V té době se rozhodla vídeňská císařská kancelář provést tzv. Raabovu reformu. V rámci této reformy byl v letech 1771–1773 ohnišťanský statek rozparcelován a na jeho pozemcích byly založeny Nové Ohnišťany. V roce 1927 byly Nové Ohnišťany sloučeny se Starými Ohnišťany v jednu obec. Raabovou reformou nebyl celý komorní statek rozprodán a jeho zbytek byl prodán v roce 1824 Josefu Drexlerovi z Pecky.

Dominantou obce je kostel zasvěcený sv.Václavovi, původně gotický byl po požáru v roce 1804 přestavěn. Na původním zvonu kostela je letopočet 1489. Součástí obce je i osada Paška a samota Podlesí . V Podlesí je v areálu malého anglického parku a zahrad na mírném návrší pseudogotický trojkřídlý zámeček . Tato romantická stavba byla postavena v polovině 19.století. Jméno obce pochází od ohnišťanů, lidí bydlících u ohniště, spáleniště.

Tel.: 495 496 521, www.ohnistany.cz, e-mail: obec.ohnistany@worldonline.cz

Olešnice

Olešnice

Od roku 1393 patřila obec šternberskému panství v Chlumci nad Cidlinou. Potom sdílela historii chlumeckého zboží. Po zrušení patrimoniálního zřízení v pol. 19.století patřila Olešnice spolu s Levínem a Loukonosy do svazku politické obce Lučic, v němž setrvala až do roku 1895, kdy se odpojila a s osadou Levín vytvořila samostatnou spojenou obec. V roce 1923 se osamostatnil i Levín. Olešnice a Levín se znovu sloučily v roce 1959, kdy se obce rozhodly pro společné hospodaření.

Jméno obce Olešnice vzniklo příponou -ice z přídavného jména olešná, tj.půda porostlá olšemi. V obci žije 262 obyvatel.

Tel.: 495 486 075, e-mail: ou.olesnice@volny.cz, www.olesnice-nad-cidlinou.cz

Petrovice

Petrovice

Jméno obce Petrovice vzniklo podle svého zakladatele – “ves Petrových”. Jako počátky vzniku obce Petrovice uvádějí kroniky dobu kolem r.1350. V té době zde stál farní kostel sv. Václava. Ten byl v roce 1685 zasvěcen nejsvětější rodičce panně Marii. Východně od obce v tzv. Farském lese se zachovaly mohyly z pohanských dob.

K Petrovicím také patří osada Kanice. V obci žije 251 obyvatel.

Tel.: 495 445 126, www.petrovice.eu, e-mail: ou.petrovice.nb@tiscali.cz

Písek

Písek

Ve vesnici stávala tvrz, z níž se zachovaly zděné základy. V roce 1386 byl na ní zapsán Kuneš z Písku. Až do poloviny 15. století se zprávy o Písku ztrácejí. V roce 1429 ves patřila Přestavlkům. S Přestavlky se dostal Písek v roce 1547 pod panství Jana z Pernštejna, který vesnici připojil k chlumeckému hradu. Místní lid byl v minulosti utiskován. Ani vysušení okolních rybníků v polovině 19. století nepozvedlo sociální poměry mezi drobným lidem a i nadále byl odkázán na službu u dvora.

Jméno obce pochází od písečné půdy, na které byla ves založena. V obci žije 210 obyvatel.

Tel.: 495 486 310, www.eudeska.cz/radnice/písek e-mail: obec.písek@tiscali.cz

Prasek

Prasek

První zmínka o obci se datuje do roku 1312. V roce 1325 daroval Jan Lucemburský nedávno založené město Nový Bydžov spolu s vesnicemi okolí (též s Praskem) Benešovi z Vartemberka. V roce 1516 kupuje novobydžovské zboží Vilém z Perštejna. Od jeho dědiců je v roce 1549 vykupuje město Nový Bydžov. Poněvadž Nový Bydžov potřeboval nutně hotovost pro vlastní vykoupení z poddanství, prodává v roce 1575 panství v Prasku Adamu Slatinskému z Hostovic. V roce 1611 je kupuje zpátky, avšak po Bílé hoře je panství zabaveno a spravuje je až do roku 1628 královská komora. V roce 1628 je panství v Prasku vráceno městu Nový Bydžov a u něj zůstává až do roku 1848. Za Raabovy reformy v roce 1783 byl prasecký dvůr rozparcelován mezi bezzemky.

Kolem roku 1850 byla v obci postavena škola, která byla v roce 2000 zrekonstruována. Z roku 19OO pochází kaple postavená v novogotickém slohu. Obec pořádá každoročně mnoho zajímavých akcí a jedenkráte za deset let setkání rodáků. V obci žije 564 obyvatel.

Tel.: 495 480 616, www.prasek.cz, e-mail: obec.prasek@volny.cz

Převýšov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386 za panování Václava IV. V té době, dle predikátu, se zde již nalézá tvrz, asi 8OO m od řeky Cidliny. Tvrz byla umístěna v mírném údolí mezi vrchem Vinice a lesem zvaným Víno u studánky. Majetek měl řadu pánů, z nejvýznamnějších byl rod Pernštejnů a Kinských. Převýšov patřil pod chlumecké panství. PřevýšovVojtěch z Pernštejna nechal v první polovině 16.století založit na jižních opukových svazích vinice.Pěstování a víroba vína zde skončolo v období třicetileté války. Na mapě z roku 1740 je vyznačeno přemístění obce o 500 m směrem severozápadním jako Nová Ves (Prebejsskow). V druhé polovině 19. století pomohla tomuto kraji výstavba železnice z Velkého Oseka do Chlumce nad Cidlinou a Hradce Králové.

Mezi zajímavosti obce patří v lese Víně 4.nejstarší památný strom Východních Čech dub letní, jehož stáří je odhadováno na 300 let. Z vrcholu Vinice (252 m.n.m.) je za pěkného počasí vidět na severu Sněžka (1602 m), na východě Bučina (606 m)-Železné hory, na jihu Homole (279 m) a na západě Oškobrh (285 m). V obci žije 348 obyvatel.

Tel. 495 486 041, e-mail: ouprevysov@seznam.cz, www.prevysov.cz

Skřivany

SkřivanyUzemí obce Skřivany bylo osídleno již v pravěku. Nálezy z mladší doby kamenné a ze starší doby bronzové jsou umístěny v muzeu v Novém Bydžově. První písemná zmínka o vsi je sice až z roku 1360, ale historik J.V.Šimák ztotožnil Skřivany s mosty Křivci na řece Cidlině (s pontes CRIUCI). Ty jsou uváděny v Kosmově Kronice české z roku 1110. Pro vznik jména obce jsou další dva výklady. Buď šlo o osadu Křivanů (Křivanovy rodiny) či Skřivanů (Skřivanovy rodiny),nebo jde o obyvatele bydlící na křivosti. Snad kolem roku 1720 byla stará renesanční tvrz přestavěna na renesanční zámek a později ve slohu anglické novogotiky. V témže roce byla postavena zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie. Poblíž kostela stojí dřevěná zvonice.

Další významnou historickou stavbou a cennou ukázkou průmyslové architektury v obci je bývalý cukrovar. Do dějin obce se také zapsal zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u kterého v letech 1822 - 1829 byl zaměstnán jako vychovatel známý český básník F.L.Čelakovský. V hájovně za obcí se narodil polární badatel Dr. V. Vojtěch. Dominantou středu obce je parkové náměstí Dr. Václava Vojtěcha. Součástí Skřivan je také osada Stihov. V obci žije přes 1000 obyvatel.

Tel.: 495 491 318, www.skrivany.cz, e-mail: skrivany@skrivany.cz

Sloupno

Sloupno

Jméno obce pravděpodobně vzniklo od slova sloup, což je prastarý dřevěný žlab nebo prouťený koš na chytání ryb. Má bohatou historii od doby kamenné doložené archeologickými nálezy. První písemné zmínky pochází z roku 1278, kdy zde vznikla první tvrz. V roce 1687 zde koupil břevnovský benediktský klášter renesanční tvrz, kterou nechal přestavět na letní sídlo benediktů podle návrhů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který zde rád pobýval. Roku 1748 byl zámek přestaven v hodnotnou barokní rezidenci.

Nejslavnějším občanem Sloupna byl český ovocnář Josef Eduardo Proche (1822-1908). Na svém pozemku vypěstoval přes 1000 odrůd. V obci Sloupno žije 493 obyvatel.

tel: 495 493 647, e-mail: obec@sloupno.cz, www.sloupno.cz

Smidary

SmidaryPrvní zmínka o Smidarech se datuje do 13. století a najdeme je na soutoku dvou řek - Cidliny a Javorky, 6 km od Nového Bydžova.

Obdivovat zde můžeme mnoho historických památek, mezi které patří barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a Mariánský sloup z roku 1718, empírový zámek z roku 1825 a radnici s městským znakem v průčelí z roku 1826. Kostel svatého Stanislava je dominantou pro široké okolí. Další významnou historickou památkou je dřevěný kostelík sv.Jiří v Loučné Hoře z první poloviny 14. století a zámek hraběte Mensdorfa Pouilly z minulého století v Chotělicích. Ojedinělou památkou technické architektury je smidarská lednice u mlýna Podhrad.

V roce 1961 byly Smidary přeměněny na střediskovou obec s přidruženými obcemi Červeněves a Křičov. Později přibyly obce Loučná Hora a Chotělice. V Loučné Hoře byl otevřen dům s pečovatelskou službou pro důchodce V Chotělicích na zámku sídlí Ústav sociální péče.

Jméno znamená osadu Smidarovy rodiny a povstalo ze staroněmeckého Schmied, Schmieder-kovář.

Tel.: 495 496 127, www.smidary.cz, e-mail: podatelna@smidary.cz

Stará Voda

Stará Voda

V roce 1369 stávala v obci dřevěná tvrz, po které se do dnešní doby dochovalo pouze místní jméno Na Parkánech. Místní zemané prodali obec pod panství Přestavlky, se kterými obec sdílela historii po celých 200 let. V té době zde přestavlcká vrchnost vystavěla gotický kostelík sv.Václava s farou. V 16. století se přestavlcké panství dostalo do majetku rodu pánů z Pernštejna a obec Stará Voda začala spadat pod panství Chlumec nad Cidlinou. Po třicetileté válce zbyla v obci pouze třetina původních obydlí. V roce 1775 se zdejší poddaní připojili k selské rebelii a se vzbouřenými sedláky táhli na Chlumec, kde byli poraženi.

Jméno Stará Voda je odvozeno od polohy mezi bývalými rybníky a močály. V obci žije 131 obyvatel.

Tel.: 495 499 484, e-mail: libor.6@seznam.cz, www.staravodahk.cz

Starý Bydžov

Starý BydžovUzemí Starého Bydžova bylo osídleno již v pravěku. Z pozdní doby kamenné je doložena kultura zvoncovitých pohárů a ze starší doby bronzové pochází vzácný hromadný nález z kultury unětické. První písemná zmínka o Starém Bydžově je uvedena v listině Českého knížete Bedřicha z 23. 4. 1186 ve dvou variantách “Butsou” a “Buitsov”.

Vyjímečné postavení Starého Bydžova dokládá i původně románský kostel zasvěceným sv.Prokopu z první poloviny 13. století s velkým zvonem zvaným “Pražan” odlitým v roce 1587. Celoroubená kovárna z roku 1774 byla v roce 1976 přenesena do Muzea vesnice v Kuřimi. Starý Bydžov je také rodištěm hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta, autora klavírních a houslových škol. Na místě rodného domu je pomník skladatele.

V mezidobí let 198O a 1990 byl Starý Bydžov s několika dalšími obcemi připojen k Novému Bydžovu. Po komunálních volbách v roce 1990 je Starý Bydžov opět samostatnou obcí. Jméno obce je odvozeno přivlastńovací příponou -ov z osobního jména Bydeš a původně znamenalo Bydšův dvůr. Přívlastek Starý pochází z počátku 14.století k odlišení města Nový Bydžov. Starý Bydžov má 400 obyvatel.

Tel.: 495 493 328, www.starybydzov.cz, e-mail: ousb@seznam.cz

Šaplava

Šaplava

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381. V letech 1402–14O7 je obec spojována s Benešem ze Šaplavy a v letech 1447–1454 se mluví o Janu Šaplavském. Teprve koncem 16. století je připomínána tvrz v Šaplavě. Tvrz stávala v jihozápadní části obce, ze které se do současnosti nic nedochovalo. Stavitelem tvrze byl zřejmě Jiří Ostroměřský. Obec Šaplava je typově založená jako typ okrouhlice. V 18.století obec výrazně vzrostla a v roce 1775 byla v Šaplavě zřízena škola. Jako hlavní zdroj obživy v této době na Novobydžovsku bylo tkalcovství.

Původní jméno Šaplava je odvozeno od přídavného jména šeplavý, skuhravý a časem se změnilo na Šaplavu. V obci žije 118 obyvatel.

Tel.: 495 496 291, www.saplava.cz, e-mail: saplava@volny.cz

Vinary

VinarySeverní část obce tvoří stráň, na které se v dávné minulosti pěstovala vinná réva a víno se zde také zpracovávalo. Odtud název obce. O pravěkém osídlení obce svědčí četné nálezy kamenných seker, kameniny a nález jantarových šperků a ohnišť, pravděpodobně ze 4. století. První zmínky o obci jsou již z roku 1313.

Návsi Vinar dominuje rybník se sochou panny Marie z roku 1893 a na opačném konci kamenný kříž se sochou Ukřižovaného z roku 1751.

Obec se skládá ze čtyř částí: Vinary, Smidarská Lhota, Janovice a Kozojídky. V Kozojídkách se narodil Jan Obešlo, český letec v zahraničí za první světové války. V obci žije 455 obyvatel.

Tel: 495 496 230, www: www.vinary.cz, e-mail: vinary@seznam.cz

Zachrašťany

Zachrašťany

V katastru obce Zachrašťany byly objeveny archeologické nálezy z doby bronzové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1297. Obec byla založena na místě staré tvrze, která byla v roce 1425 dobyta a zbořena. Patřila zemanům Buzkovi, Všeslavovi a Křišťanovi ze Zachrašťan. To byli lapkové, kteří podle rožmberského archivu z roku 1299 působili velké škody hradišťskému vladykovi Dětřichovi z Třebelovic. Vladykové ze Zachrašťan drželi panství až do roku 1432, kdy je prodali Janu z Labouně. V roce 1520 kupuje Zachrašťany Vilém z Pernštejna a připojuje je k panství novobydžovskému. V roce 1569 kupuje Zachrašťany město Nový Bydžov a pod jeho vlastnictvím zůstaly až do roku 1848.

Název obce je odvozen od spojení “za chrastím”, tj. za lesem, kde se rozkládala. V obci žije 220 obyvatel.

Tel.: 495 493 761, www.zachrastany.cz e-mail: ouzach@tiscali.cz

Zdechovice

ZdechovicePrvní písemná zpráva je z roku 1334. V letech 1353 - 1363 držel obec Jakub ze Zechovic. Po zemanech ze Zdechovic převzali Zdechovice v 16.století pánové z Vartenberka, od nichž je v roce 1516 odkoupil Vilém z Pernštejna. V roce 1547 jeho syn Jan z Perštejna prodává celé novobydžovské panství spolu se Zdechovicemi císaři Ferdinandu I., který je ještě téhož roku prodává Vilému z Valdštejna. Pak se majitelé střídali. V roce 1783 proběhla Raabova reforma, za které byl částečně uspokojen hlad osadníků po půdě rozparcelováním statku Prasek. Ve Zdechovicích před 1.světovou válkou žil a tvořil akademický malíř Bohumil Kubišta.

Název obce pochází od jména Zech (obec lidí zechových), tvar Zdechovice se objevuje poprvé až roku 1720. V obci žije 160 obyvatel.

Tel.: 495 480 685, www.zdechovice.cz e-mail: obec@zdechovice.cz